Skrytá epidemie nezdravého perfekcionismu mladých lidí
Během posledních několika desítek let se ve společnosti postupně zvyšoval důraz na individualismus, osobní prospěch a soutěžení v tržní ekonomice. Díky tomu teď dospívá první generace, která byla vychována především podle zmíněných principů neoliberalismu. Vypadá to ale, že se začínají ukazovat i stinné stránky. Mladá generace ve studentském věku teď totiž zaznamenává rekordně velké počty klinicky nahlášených psychických problémů – depresí, úzkostí, či dokonce sebevražedných myšlenek.
Thomas Curran, pedagogický asistent na Univesity of Bath, vidí několik důvodů, proč tomu tak může být. V současné tržní společnosti existuje mnoho různých parametrů a způsobů, kterými jsou (nejen) mladí lidé hodnoceni, ať už se poměřují mezi sebou nebo z hlediska většinové společnosti. Sociální sítě, testy ve škole nebo na univerzitě, později ukazatele výkonnosti v práci – všechna tato hodnocení vytvářejí prostředí, které prioritizuje soutěživost a puntíčkářskou snahu dosáhnout toho nejlepšího výsledku (na libovolné stupnici).
Podle něj tedy dochází k tomu, že dnešní mládež vyrůstá ve světě plném různých stupnic, na kterých jsou neustále, už od narození, hodnoceni svými souputníky, učiteli, či zaměstnavateli. Ne každý ale může vyhrát. To vytváří obrovský tlak na stálé překonávání svých vrstevníků a dokazování své hodnoty. A to kromě permanentního stresu také znamená, že pokud se někdo umístí špatně, tak je přirozeně a podle tržního systému hodnocen jako méně zasluhující, skoro druhořadý.
Jedním z výsledků vyrůstání v takovém prostředí je podle nedávné studie silná inklinace k nezdravému perfekcionismu. Nezdravý perfekcionismus by se dal shrnout jako iraconální touha po dokonalosti, navíc v kombinaci s nelítostnou sebekritikou. Tací perfekcionisté se od “normálních” pilných a tvrdě pracujících lidí liší hlavně přehnaným soustředěním na korigování sebemenších vlastních nedokonalostí. Navíc potřebují být neustále utvrzováni, že dosahují těch nejlepších výsledků, jinak se trápí nejistotou, která se odráží do užírajícího pocitu slabosti a bezcennosti.
Vypadá to, že se iracionální dokonalost stala pro generaci Z normou. Ještě aby ne, když je neustále bombardována krásně vypadajícími příběhy s úspěšnými výsledky, dokonale upravenými fotkami, a k tomu žije hlavně na Facebooku a Instagramu, kde se ve velké míře projevuje spíš idealizovaná forma sama sebe.
Taková kultura, živící se nedokonalostmi, které navíc ještě umocňuje, vede k nezdravému perfekcionismu. O to horší je vidět studie, které spojují takový perfekcionismus s nárůstem depresí, anorexie, sebevražedných myšlenek, až předčasnou smrtí. Podle Thomase by úlohou škol a vlastně celé společnosti mělo být vytvoření vstřícnějšího a bezpečného prostředí, ve kterém je více ceněna spolupráce nad soutěživostí, což by podle něj snad mohlo pro další generace otočit trend růstu psychických problémů.
Přečtěte si na: World Economic Forum - Perfectionism has become a hidden epidemic among young people
