Racio

Emoce

Anhedonie, neschopnost prožívat jakékoliv potěšení

Anhedonie, neschopnost prožívat jakékoliv potěšení

Potěšení (nebo alespoň vidina budoucího potěšení) je nesmírně podstatný pocit, který nás pohání k učení se, poznávání nového, ale také dodává sílu pokračovat ve velmi těžkých chvílích. A teď si představte, že nejste vůbec schopni tuto životně důležitou motivaci (ale i odměnu) prožívat. Takový stav bohužel existuje. A nazývá se anhedonie.

Pojmenování vychází z řečtiny a zjednodušeně znamená sníženou schopnost prožívat dobré emoce. Možná by se to dalo naivně popsat jako fatální fáze akutní deprese – ani první polibek, skvělý sex, dobře provedená práce, nebo třeba poslech té nejoblíbenější písně – prostě nic z toho, co vás kdy činilo šťastné, v takovém stavu nepřináší potěšení. Z toho se pak stává ještě děsivější spirála, kdy se člověk vzdává jakékoli naděje a ani se nesnaží vyhledávat cokoliv, co by mělo či mohlo jakékoliv potěšení vyvolat.

Joshua Garfield z australského výzkumného centra zabývajícího se drogami a alkoholem vysvětluje, že v podstatě můžeme potěšení rozdělit na dva druhy – anticipatorní a participativní. To ilustruje na příkladu pozvánky na večeři – anticipatorní potěšení máme z představy dobrého jídla, participativní potěšení z jeho reálné konzumace a následného pocitu. Důležité na tom je informace, že oba druhy potěšení hrají roli v naší schopnosti učit se, či sociálně interagovat. Když člověk není schopen kterékoliv potěšení prožívat, pak ztrácí motivaci na sobě (i svém okolí a vztahu k němu) pracovat a je tedy odsouzen v tom nejlepším případě k velmi nešťastnému a odloučenému životu.

Anhedonie nebývá označována sama o sobě jako nemoc, ale spíše jako symptom doprovázející nemoci závažného psychického rázu, jako například těžké deprese, schizofrenii, osobnostní poruchy, ale i post-traumatický stresový syndrom nebo poruchy spojené s nadužíváním různých substancí. Svůj podíl na vzniku může mít i těžký stres v brzkých letech života nebo genetika. Garfield také mluví o existenci poměrně dosti náznaků, že velmi časté používání návykových látek zvyšuje možnost výskytu.

Naštěstí by ale měla být anhedonie léčitelná speciálními antidepresivy, které fungují na jiné bázi než předchůdci. Pokud ale doprovází jinou chorobu, je třeba léčit ji ruku v ruce i s primárním důvodem.