Racio

Emoce

Biohackeři, reální průkopníci transhumanismu

Biohackeři, reální průkopníci transhumanismu

Nedávno se v Česku zastavil Neil Harbisson, umělec a první oficiálně uznaný kyborg. Neil je jeden z lidí, kteří se snaží splynout s technologiemi. Není ale sám. Podobných lidí, polo-kyborgů, je více. Obecně bychom je mohli označovat jako biohackery, tedy skupinu lidí, kteří se snaží vědomě vylepšit své biologicky dané schopnosti (nebo dokonce i přidat nové) pomocí technologií. Podmnožinou biohackerů jsou grindeři, kteří se většinou vylepšují invazivní cestou, protože ty neinvazivní nenabízí kýžené možnosti.

Ještě obšírněji bychom tuto skupinu lidí mohli označit jako stoupence transhumanismu (ač se s tím někteří úplně neidentifikují a hledají jiné názvy). Transhumanismus je myšlenkový a filozofický směr, který (ve zkratce) věří, že vývoj člověka nevyhnutelně smeřuje k splynutí člověka s technologiemi, a že toto splynutí pomůže lidstvu vyřešit mnoho současných problémů a zároveň pomůže plně odemknout lidský potenciál. Zastánci tohoto směru jsou často k nalezení v Silicon Valley nebo v jiných světových technologických hubech, pro příklad můžeme vypíchnout Elona Muska nebo Petera Thiela.

David Vintiner a Gem Fletcher ve své fotografické sérii “Transhuman” ukazují, jak vypadají jedni z prvních průkopníků transhumanismu, kteří už teď používají technologie k překonání limitací jejich fyzického těla.

prosthetic handJames Young – po amputaci dostal novou šanci s hi-tech prostetickou rukou, inspirovanou herní sérií Metal Gear Solid

NeuroRex – neinvazivní exo-skeleton ovládaný pomocí brain-machine rozhrání

Echo-lokační headset, umožňující vnímat prostor podobně jako netopýři, delfíni, či velryby

Skinterface – rukavice umožňující simulovat fyzickou interakci ve virtuálních prostorech

Rob Spence – byl zasažen kulkou do oka, nahradil ho „oční kamerou”

Eyesect – nositelná instalace zprostředkovává out-of-bodiment rozšířením zorného pole na 360° a uvolněním pohybu “očí”

Nutno podotknout, že zatím je pro majoritu subjektů prvotním impulsem k přímému a invazivnímu modifikování svého těla zdravotní situace. Takové kyborgy najdeme už teď skoro na každém kroku – vždyť různé kochleární implantáty, bypassy srdce a podobné života podpůrné technologie jsou masově rozšířeny. Umělé robotické končetiny, nahrádní oči, či rozličné magnetické, RFID, nebo NFC implantáty jsou tedy jen pokračováním tohoto trendu využívajícího moderní technologie k ulehčení a vylepšení lidského života.

Nicméně už teď existují lidé, kteří si dobrovolně nechávají amputovat končetiny (nebo o tom alespoň do budoucna přemýšlejí), aby je mohli nahradit umělými protézami. U některých z těchto lidí jde o konečné řešení táhlých zdravotních problémů, u jiných o otázku životního stylu, nebo dokonce kariéry, a u dalších může jít přímo o psychickou poruchu, kvůli které mají nutkání se určitých částí těla zbavit.

S nástupem technologií a protéz, které budou mít lepší schopnosti než naše původní končetiny, se ale může stát, že se najde o mnoho víc lidí, kteří k výměně přirozené končetiny/orgánu budou mít docela racionální důvody i bez zdravotních příčin. A s narůstajícím rozdílem ve funkčnosti se tato skupina bude nejspíš jen čím dal víc zvětšovat.