Racio

Emoce

Excentrický inženýr si v garáži postavil vlastní fúzní reaktor

Excentrický inženýr si v garáži postavil vlastní fúzní reaktor

Doug Coulter není žádný obyčejný člověk. Ve svém životě už odpracoval dost na to, aby si mohl po zbytek života užívat a dělat věci, které ho baví. Původně pracoval pro americké zpravodajské služby, kde si hrál s “drahými hračkami” na zpracovávání signálu a radiokomunikaci. Když odešel, stáhnul se do izolované osady ve Virginii, kde má klid na hraní si s o něco levnějšími, ale o to zajímavějšími hračkami, bez zbytečné byrokracie a meetingů. Mezi jeho různorodé záliby patří například vedení internetového fóra, kde lidé z celého světa sdílí na bázi open-source informace, které často narušují obchodní tajemství různých korporací. Mimo to profesionálně závodí ve střelbě, přičemž si zbraně i munici sám vyrábí. Dřív ještě profesionálně jezdíval na okruhu v závodních autech. A v neposlední řadě si v garáži staví vlastní fúzní reaktor.

K internetovému fóru a zbraním se dostal vlastně náhodou. Původně totiž v osadě ve Virginii bydlel se spolubydlícím, který měl velmi rád zbraně, které taky hromadil. Problém byl v tom, že spolubydlící měl kromě zbraní zálibu i v pervitinu. Doug ho pak vyhodil a zbraně mu zabavil. Tak vznikla nově objevená vášeň pro zbraně. Virginia je jeden ze států s benevolentní legislativou ohledně držení zbraní, takže se tento kutil vyrábějící vlastní zbraně a munici stal závratnou rychlostí oblíbenou osobou v sousedství. Místo hromadění zbrojařských znalostí se pak rozhodl založit fórum, kde původně sdílel návody, jak si zbraně nebo munici vyrobit.

Postupem času se z tohoto fóra stala komunita lidí s vědeckým a inženýrským zaměřením, která věří v open-source přístup k informacím. Doug to sám popisuje jako komunitu, jejíž cílem je zveřejňovat informace a technologie, které by neměly být tajné, ale většinou jsou, kvůli obchodnímu tajemství. To je podle něj problém, protože se tím celé lidstvo připravuje o vědění, na kterém by se dalo lépe stavět dál.

Jeho nejzajímavějším projektem je ale rozhodně fúzní reaktor, který si sám staví ve své garáži (nebo také „hračkářství plném kreativního chaosu“, jak garáž sám popisuje). Jaderná fúze je něco jako svatý grál jaderné fyziky a energetiky, protože by teoreticky měla být způsobem, jak získat neomezenou čistou energii. Už se o ní mluví desítky let, a během těchto desítek let se každých několik let objevují fámy, že už jsme od úspěchu jen malý krůček.

Doug tvrdí, že pokud se mu podaří úspěšně potvrdit hypotézu zhmotněnou jeho DIY reaktorem, na kterém teď pracuje, tak bychom od prakticky použitelné jaderné fúze měli být opravdu jen pár let daleko. Dokonce by jeho řešení mělo být jednoduše škálovatelné – až tak, že by tím velmi naštval energetické giganty a rozbil jim tak celý triliónový byznys.

O to mu ale vlastně vůbec nejde – jeho motivace funguje na principu “když ne já, tak kdo?”, protože podle něj i přes nedávné dílčí úspěchy ve výzkumu fúze je tento obor neskutečně zavalen byrokratickým balastem. Naopak v jeho garáži je to čistě o tom, jestli dokáže sám (nebo s pomocí internetu a komunity na svém fóru) zprovoznit fúzi – taková osobní mise, ve které je mu soupeřem jenom samotný celý vesmír. Pokud se to povede, výsledkem by mohlo být lidstvo se skoro nekonečnou zásobou energie, která zároveň neznečišťuje prostředí, ve kterém všichni žijeme.

Z posledních zpráv to vypadá, že se mu podařilo úspěšně provést první test, při kterém dokázal vytvořit fúzi s použitím deuteria jako “paliva”. Na reaktoru průběžně pracuje už 20 let a výroba stála přibližně 1 milion dolarů, přičemž ho budoval sám, jako poustevník v zapadlé osadě. Taky tvrdí, že je jeho reaktor navrhnut jako “fusor”, což by mělo znamenat, že by takový typ reaktoru měl být schopen běžet klidně tisíce hodin v kuse. Naneštěstí byl prý během prvního testu vystaven až moc velké dávce radiace, což mu způsobilo nemoc z ozáření, takže několik dalších týdnů zvracel. Nicméně už znovu pracuje na duplikování onoho testu v kompletně odděleném prostředí, které bude ovládat na dálku. Opakovaný test by měl být lépe zdokumentovaný, aby dokázal přesvědčit více lidí, že to opravdu funguje (což se mu zatím až tak moc nedaří – většina lidí z oboru je ohledně jeho počínání skeptická).