Racio

Emoce

Vesmír by mohl mít vědomí, tvrdí někteří vědci

Vesmír by mohl mít vědomí, tvrdí někteří vědci

Co to je vědomí a odkud vůbec pochází? To je otázka, na kterou hledají odpověď velcí myslitelé už drahnou dobu. Existuje několik různých pohledů, či teorií, které se s odpovědí vypořádávají po svém. A nově se dostává zájmu i novým teoriím, které se snaží svá tvrzení opírat o kvantovou mechaniku.

První, nejspíš nejvíce rozšířená teorie, je materialismus – vědomí zde vzniká z hmoty, u nás konkrétně neuronovými výboji v mozku. Tradičně byla většina vědců čistými materialisty, ale i kvůli tomu se při pátrání po vzniku vědomí naráží na limity materialismu – některé jevy totiž (zatím?) nejsou za pomoci materialismu dost dobře vysvětlitelné. Pokud bychom odebrali mozek, tak by podle materialistů vědomí neexistovalo. S tím nesouhlasí druhý náhled – dualismus mysli a těla. Podle tohoto přístupu je vědomí a hmota (materie) oddělena. Takový princip se nejčastěji objevuje v náboženských učeních, kde vědomí, popřípadě duše, je něco samostatného, co může po smrti těla fungovat dál.

A pak je tu také třetí pohled – panpsychismus. Podle tohoto náhledu je celý vesmír obývaný nějakou formou vědomí. Tento pohled poslední dobou začíná získávat zastoupení ve věděckých kruzích a několik vědců se jím začíná seriózně zabývat, i když kolem toho stále probíhá horká debata. Panpsychismus má celkem blízko k tomu, čemu Hinduismus a Buddhismus říká Brahman – celoplošná a všudypřítomná podstata bytí, tedy i vědomí, jehož jsme všichni součástí. Podle Buddhismu je totiž vědomí v podstatě ta jediná věc, která existuje – a my jako lidé bychom měli dojít k uvědomění, že všechno, co se na světě děje, je filtrováno a interpretováno přes naši mysl. Kdyby neexistovalo alespoň nějaké vědomí, které by jakékoli dění pozorovalo a interpretovalo, neexistovalo by vůbec nic.

space

Na to navazují někteří fyzici, kteří se snaží podobný princip věděcky vysvětlit pomocí kvantové mechaniky – pracovně nazývají toto všudypřítomné vědomí jako “pole proto-vědomí”. V kvantové mechanice částice nemají definitivní tvar nebo polohu, dokud nejsou pozorovány nebo měřeny. Mohla by tato vlastnost být základem pro ono všudypřítomné proto-vědomi? Podle významného vědce a filozofa Archibalda Wheelera, známého mimo jiné pro zavedení termínu “černá díra”, by to tak mohlo být. Myslí si totiž, že každá část hmoty “obsahuje” malou část vědomí, kterou hmota absorbuje z už zmiňovaného pole proto-vědomí. Svůj výklad panpsychismu nazval “participatory anthropic principle”. Lidského pozorovatele v něm staví jako klíčový prvek celého procesu – čímž také říká, že pokud by neexistoval žádný vnímající pozorovatel, neexistovalo by vůbec nic.

Neurovědec Christof Koch je dalším stoupencem panpsychismu. Podle jeho slov je naše dosavadní představa o vědomí omezena na určitou úroveň uvědomění sebe sama a světa okolo. Na základě této představy jsou biologické organismy uvědomělé, protože se v nových situacích dokáží adekvátně zachovat. A jako správný vědec se teď snaží tuto úroveň povědomí experimentálně měřit. Plánuje propojit dvě myši, jejich mozky, a pozorovat, jestli mezi nimi nakonec potečou informace, a či se spojí do jednoho integrovaného systému. Pokud ano, chtěl by vyzkoušet propojit mozky dvou lidí.

GettyImages-170325534

Podle anglického fyzika Sira Rogera Penrose zas existuje vědomí na kvantové úrovni a přebývá v mozkových synapsích – pro toto propojování vědomí a určitých procesů v kvantové mechanice je ve svém oboru známý. Jeho pohled je takový, že fyzikální zákony produkují komplexní systémy, které poté zavdávají vzniku vědomí. Vzniklé vědomí poté produkuje matematiku, která zase zpětně popisuje tyto základní fyzikální zákony, díky kterým může existovat.

Ještě dál zachází Dr. Giulio Tononi se svou teorií zvanou “integrated information theory”, podle které má vědomí reálnou a fyzickou manifestaci někde ve vesmíru. Toto vědomí by pak mělo být vyzařováno podobně jako hvězdy vyzařují světlo a teplo. Pro svoji teorii dokonce představil jednotku vědomí, zvanou phi, do které se snaží překládat úroveň kontroly nad sebou samým a objekty okolo. Tato teorie mimo jiné také odděluje inteligenci od vědomí, což mnoho lidí považuje za jedno a to samé.

Fyzik Gregory Matloff z New York City College se nechal slyšet, že existují nějaká předbězná data, která ukazují, že panpsychismus není nemožný. Všechno je samozřejmě velice spekulativní, ale alespoň je to něco, co se dá zkoumat a validovat nebo zavrhnout. Potvrzení nějaké z těchto teorií by mělo dalekosálhý vliv na různé obory – mimo jiné i na klasifikaci generální umělé inteligence, před kterou v poslední době varují futuristé jako Ray Kurzweil nebo Elon Musk. Už teď existují formy umělé inteligence, které jsou v něčem lepší než člověk, ale “určitě” nejsou při vědomí. Jedna z těchto teorií by nakonec mohla být hlediskem, podle kterého zjistíme, kdy už umělá inteligence při vědomí je.