Přežijí jen ti nejvíc sexy
Na jaře roku 1978 dostali studenti floridské univerzity v semináři experimentální sociální psychologie neobvyklé zadání: během několika příštích týdnů měli oslovovat členy opačného pohlaví a po úvodním komplimentu typu „všiml/a jsem tě v kampusu a myslím si že jsi moc sexy“ dávali jeden z následujících tří návrhů:
a) Šel (šla) bys se mnou dneska večer někam ven?
b) Šel (šla) bys dneska večer na návštěvu ke mně domů?
c) Vyspal/a by ses se mnou dneska?
Na první otázku odpovědělo kladně 50 % mužů a 56 % žen. Reakce obou pohlaví se začaly různit během odpovědí na otázku č. 2, a při třetím dotazu týkajícím se sexu odpovědělo kladně 73 % mužů, ale ani jedna žena.
Podle očekávání, řeknete si. Zajímavá je na tom ale jiná věc. Vědecká práce profesora Russela D. Clarka, která analyzovala rozdílné odpovědi zúčastněných mužů a žen a shrnovala výsledek pokusu, byla odmítnuta všemi oslovenými vědeckými časopisy. „Koho zajímá odpověď na tak hloupou otázku,“ reagoval jeden odmítavý posudek.
Článek Moiry Weigel a Mal Ahern (obě dvě Yale University) popisuje dlouhou cestu evoluční psychologie z obálek populárních magazínů na stránky diplomových prací a zase zpět do virálně šířených facebookových memů typu „váš kluk nebo manžel prostě není sobec, že zapomněl vyzvednout prádlo z čistírny – on jen není naprogramován k tomu, aby se staral o prádlo“.
Přečtěte si na: Survival of the Sexiest
