Racio

Emoce

Přestaňme posuzovat inteligenci podle té lidské

Přestaňme posuzovat inteligenci podle té lidské

Doktorka Kathelijne Koops (University of Cambridge) tvrdí, že definování inteligence pouze a jenom relativně k lidské inteligenci nedává smysl. Měli bychom totiž vzít v úvahu širší schéma evoluce. Jakmile rozšíříme měřítka, podle kterých inteligenci posuzujeme, lze pak za inteligentní prohlásit například primáty, havranovité, ale i různé programy.

Lidská inteligence se vyznačuje tím, že je obstojná v mnoha odvětvích naráz. Díky schopnosti synteticky spojovat předtím nespojené, a tedy vytvářet nové synopse, jsme se dostali tak daleko. Nemůže to také ale znamenat, že jakoukoli jinou entitu, kterou shledáme neodpovídající našemu lidskému modelu inteligence, pak automaticky hodnotíme jako neinteligentní? Koops říká, že u různých druhů můžeme najít pokročilé znaky kulturnosti, používání nástrojů a tedy i inteligence. Považovat je za neinteligentní nemusí být z pozice toho většího až tak nebezpečné. Ale kde bereme tu jistotu, že to tak bude navždy?

Vezměme kupříkladu trend budování umělé inteligence pro vysoce specifické cíle. Tyto specifické cíle jsou pak plněny lépe, než jak by to zvládnul jakýkoli člověk. Problémem je, že člověk ne vždy dokáže zpětně porozumět postupu, jakým se k těmto výsledkům došlo. I proto je umělá inteligence hodnocena jako nejvíce přehlížené a podhodnocované existenční riziko. Když budujeme něco, čemu zpětně nedokážeme úplně porozumět, tak existuje reálná možnost eventuálně fatálního nedorozumění, které může vzniknout čistě na bázi rozdílných modelů fungování.

Přišel tedy čas přehodnotit náš pohled na inteligenci? A jak bychom se pak měli adekvátně chovat k těm sice ne úplně “generálně inteligentním”, ale přesto inteligentním, druhům?