Jak dojde k tomu, že něco víte
Četl jsem kroniku o čtvrté křížové výpravě od Geoffroye z Villehardouinu alespoň dvakrát, možná třikrát. A přesto, kdybych měl zapsat vše co si z ní pamatuji, pochybuji, že by to zaplnilo více jak jednu stránku. Vynásobte to několikasetkrát – a dostanete nepříjemný pocit, který mám, když se dívám na svou knihovnu. Jaký má smysl číst všechny ty knihy, když si z nich pamatuji tak málo?
Paul Graham na svém blogu vysvětluje, proč je možné číst jednu knihu několikrát v životě a pokaždé z ní získat něco jiného – kniha se pochopitelně nezměnila, ale vaše mysl ano.
V případě kroniky křížové výpravy to tedy nejsou konkrétní informace, ale spíš mentální modely středověké kultury, Benátek, obléhání atd, které se stávají součástí vaší mysli, i když vše ostatní už zapomenete.
Pokud se jednou zdokonalí technologie pro záznam našich životních zážitků – nebylo by zajímavé znovu si přehrát i ty, a získat z nich jinou zkušenost, než předtím?
Přečtěte si na: How You Know
