Co je to “Overview effect” a proč by mohl být pro lidstvo důležitý?
Popisují ho lidé, co měli možnost na vlastní oči vidět planetu Zemi z vesmíru. Takový dechberoucí pohled je dovedl k integrálnímu pochopení faktu, že Země je jeden systém – a my všichni jsme jeho součástí. Astronauti líčí tento zážitek jako kompletní odosobnění, doprovázené pocitem propojení se Zemí na hluboké niterní úrovni.
Bývalí obyvatelé vesmírné stanice se doznávají se k tomu, že většinu svého volného času trávili činností zvanou “Earthgazing” – doslovným zíráním na Zemi. Odůvodňují to tím, že pohled na rodnou planetu má obrovský estetický dopad, a je tedy skoro nemožné odtrhnout oči od krásy neustálých interakcí zemské biosféry. Možnost skutečně vidět hranici dne a noci, obrovské mraky vrhající stín na celé kontinenty, hrozivé bouřky vypadající ze shora jako nevinné ohňostroje, či polární záře nebo světla, ožívající když den přechází v noc. Takové děje, které se nám tady dole zdají tak majestátně vzdálené, jsou tam nahoře vidět doslova jako na talíři.
Země je prý z vesmíru opravdu nepopsatelně krásná, připomínající živoucí a dýchající organismus. Na druhou stranu ale vypadá na nekonečně prázdném vesmírném pozadí křehce. Od zbytku vesmíru, a jeho neúprosné nehostinnosti znamenající smrt, ji dělí jen relativně tenká bariéra atmosféry. Z pohledu člověka, který celý život kráčí po této Zemi, to není tak patrné. Ale z této kosmické perspektivy může Země vypadat opravdu jako křehká planeta.
A takový pohled nabízí něco ještě silnějšího než “pouhou” estetickou krásu. A to takzvaný “Big picture” nebo “Overview” efekt a jeho konsekvence. Většina astronautů se totiž na Zemi vrací do velké míry poznamenána tímto zážitkem, který vyvolává dlouhodobě silný pocit sounáležitosti s každým obyvatelem planety a planetou samotnou.
Tento pocit astronauti přirovnávají k hlubokému spirituálnímu zážitku, i když sami dodávají, že se jedná spíš o kognitivní posun, který je často provázen silným meditativní efektem. Několik lidí s podobným zážitkem se tedy snaží učinit tento “nadhled” symbolem naší nové doby. Věří totiž, že se lidstvo musí začít chovat jako nějakým způsobem jednotný druh se společným osudem, protože to je podle nich klíč k přežití v dlouhodobém slova smyslu.
S tím jak se lidé vyvíjeli, získávali i možnost čím dál většího rozhledu. Od primitivních rozhleden, přes balóny, vzducholodě, letadla, až k satelitům a vesmírným stanicím. A to takový vývoj nutně směřuje k uvědomění, že Země je v podstatě vesmírná loď, na které pluje celý náš druh. Finálním (prozatím) krokem je se tedy do vesmíru na chvíli podívat, jelikož prý nic nedokáže napodobit takový niterně silný pocit, jako když se člověk sám na vlastní kůži ocitne ve vesmíru, daleko od planety Země, a zírá na svoji známou krásnou planetu z tak nepředstavitelné vzdálenosti.
S rapidním nástupem technologií, a možností komerčních letů do vesmíru, by tento zážitek mohl způsobit poněkud kladnější vztah k udržitelnému přístupu a planetární spolupráci. Prvním krokem v rámci planetární spolupráce by mohlo být například vyslání všech vlivných lidí a politiků na několik dní do vesmíru.
Přečtěte si na: http://www.businessinsider.com/overview-effect-nasa-apollo8-perspective-awareness-space-2015-8
